Nějak nám to vše uteklo, ačkoliv jsem ještě před „pár týdny“ chodila v lehké bundě a šatech. I přes přísnější opatření, která tam venku vládla, si myslím, že nás všechny předvánoční čas pohltil jinak než v předchozích letech. Určitě k tomu přispěl právě #covidtime, který pro některé z nás byl možná víc „depresivnější“ než na jaře při první vlně. Pro mnohé z nás je totiž konec roku vyčerpávající po všech směrech. Uzavíráme staré věci, bilancujeme nad tím, co nás potkalo v současném roce a s očekáváními se obracíme do toho nového. 

Ačkoliv kolem mě advent i svátky v minulých letech jen tak letmo prošly a vlastně jsem ani nevěděla jak (což bylo dáno i tím, že jsem působila buď v zaměstnáních, kde jel člověk doslova a do písmene naplno až do Štědrého dne), nebo jsem doháněla studijní resty. Tento rok mám však pocit, že přípravy a zkrášlování bytu probíhaly dříve, než bylo u mě zvykem. 

Zkrátka, rok 2020 byl rokem, od kterého jsme díky dvacítce na konci možná čekali větší senzaci, což nám pandemie překazila na více frontách, ale možná čas, který jsme více trávili doma, nás přinutil si i prostředí zútulnit dříve, abychom se mohli alespoň na něco v roce těšit.

Čas, který jsem měla, jsem využila na četbu bestsellerů, na které jsem se déle chystala a jedním z nich byly Hygge a Lykke, za kterými stojí Meik Wiking, prezident Institutu pro výzkum štěstí v Kodani. Dříve se mi však do rukou dostal právě Lykke a co si budeme, možná to právě do této doby chtělo něco takového. 

Četli jste už některý z Wikingových bestsellerů?

O štěstí a pozitivních emocích jsem přitom před 2 lety četla nespočet literatury k mé diplomce. Přiznám se, že ne všechny tyto bestsellery typu „jak být šťastný“ jsem přelouskala až do konce. Na druhé straně, je na každém z nás, co si z takového typu literatury odneseme. Co mě určitě k této knize přilákalo byl i duch Skandinávie, kterou,  ač jsem neprocestovala celou (zatím jen dánská Kodaň), určitě mě přitahuje svým klidem, minimalismem a pověstným ( i když příjemným chladem). Navíc, s nadcházejícími Vánocemi i více čtu strašidelné severské krimi, které mě neomrzí snad nikdy.

Co jsem si z Wikingového dalšího bestselleru odnesla, čím mě inspiroval a v čem si myslím, že máme ještě rezervy? 

Ačkoliv některé jeho nápady (jako např. projevování laskavosti lidem náhodně nebo snaha o utváření komunity se sousedy) mohou být přínosné, na aplikaci na náš český národ se mi zatím zdály spíše jako nemožné. Tím samozřejmě nechci říci, že jsme jen nerudní a stěžujeme si, ale stále si myslím, že se naše nátura v těchto gestech drží zpět a „všímá si svého“.

Ve srovnání se skandinávskými obyvateli máme určitě ještě rezervy a možná i já sama bych byla rozpačitá, pokud by mi někdo na ulici projevil náhodně laskavost.

Na druhé straně, myslím, že alespoň v něčem se můžeme od Dánů co učit a i když budeme dělat malé krůčky, můžeme potěšit další lidi, kteří potěší další.

Možná se ale ztotožníte s následujícími tipy, které Wiking předkládá ty, které vedou ke šťastnějšímu životu. 

Těšit se je nejlepší

Samotné dosažení něčeho nás může naplnit jen dočasně, na chvilku. Já jsem typ člověka, který se potřebuje neustále na něco těšit (asi to moje vnitřní dítě). Nemusí to být zrovna nic, za co bych musela utratit majlant, ale mohou to být okamžiky (což v mém případě může také znamenat horskou túru), nebo to, že vím, že se zanedlouho setkám s přáteli, které jsem delší dobu neviděla.

Meik k tomuto doporučuje, abychom zaplatili teď, ale užili si později. Není tedy nad to přehodnotit, jestli vše musíme mít hned a „užívat“ si vše ve spěchu (s touhou si jen odškrtnout další položku v našem „seznamu“, co musíme bezpodmínečně zažít). Já jsem si například tento rok, na jeho začátku, objednala kurz krasopsaní, který jsem absolvovala až od června (sice mi jeho dřívější začátek zkřížil COVID), ale pak jsem byla vlastně ráda, že se můžu na něco těšit, poté, co se začala uvolňovat opatření.

Určitě se shodneme, že tento rok byl jiný i v cestovatelských zvycích, kdy bych možná v létě byla za běžných okolností někde v zahraničí. Vlastně mi ale nakonec nevadilo, že se mohu více rozkoukat po České republice. Byla jsem ráda, že můžu konečně navštívit místa, na která nebyl v předchozích letech čas.

Kupujte si zážitky a vzpomínky, nikoli věci

Aneb, jak současně jedno moto říká, „Collect moments not things„. V posledních letech jsem i já sama přehodnotila, že daleko větší radost mi dělají zážitky, díky kterým člověk i sám roste, protože se může na svých cestách, nebo při vzdělávání, setkávat s dalšími jinými osobami. A v neposlední řadě se může dozvědět i něco o sobě samotném. 

Pro některé z nás se zase tak moc nezměnilo, ale já ten rozdíl vidím určitě v tom, že jsme zjistili, že toho vlastně tolik nepotřebujeme a ke štěstí (alespoň teda mně) stačí odjet mimo Prahu. 

Četba – nejen relax, ale i pomoc ve čtení emocí druhých lidí

Už od útlého věku jsem byla knihomol a k mým nejoblíbenějším stálicím patří buď ponuré krimi nebo psychologické žánry. Na čtení jsem vždy nejvíce zbožňovala, že mohu na chvíli uniknout do jiného světa a představovat si, jak asi vypadají osoby, které se v příběhu objevují a místa, ve kterých se děj odehrává. Co je určitě nesporným benefitem, o kterém hovoří i psychologové z newyorské The New School for Social Research, je zlepšení schopnosti zaznamenávat a číst emoce druhých lidí. Nemusíte ani mnohdy vynakládat prostředky na terapie ( i když pohled někoho druhého a méně známého je také prospěšný). Podle článku v časopise Journal of Applied Social Psychology nám navíc literární fikce zvyšuje schopnost reflektovat vlastní problémy prostřednictvím postav v příběhu, které se mohou i potýkat se stejnými trablemi jako zrovna my.

Ve zdravém těle zdravý duch

Možná to vyzní jako klišé, ale je to tak. Současná doba nám navíc nepřála v tom pravidelně navštěvovat fitness centra, (kterým teda pravda, úplně neholduji). Najednou jsme si museli vystačit mnohdy i s malou místností v bytě a kreativitou. Já jsem spíše outdoor typ,  takže jsem uzavření fitek nepocítila tolik. Spíše mě mrzely sálové aktivity, ale asi každý, kdo mě zná ví, že se v tomto ohledu spokojím s túrou.

Meik Viking doporučuje, abychom se se známými a přáteli scházeli více venku a v přírodě. Pokud cestujeme autem, ať parkujeme co nejdále od cíle (pokud zrovna nespěcháme). Ačkoliv dnešní doba nenahrává tomu, abychom nad naší denní dávkou pohybu více přemýšleli, protože se dnes ponejvíce setkáváme s výtahy, jezdícími schody, a dveře se před námi otevírají v každém supermarketu, můžeme alespoň z tohoto slevit a zredukovat tyto zautomatizované rutinní činnosti, které nás nenutí k žádné aktivitě. Možná i sami po čase zaznamenáme, že jsme klidnější, pokud se ráno neženeme do metra, ve kterém si nemáme kam sednout. 

Nevím jak vy, ale já jsem měla v druhé covidové vlně mnohdy problém se spaním a jako milovníka olejíčků mě tento levandulový potěšil.

Mluvme více o duševním zdraví

I když žijeme v 21. století a o některých tématech, která dříve byla tabu, se dnes již bez ostychu mluví otevřeněji, máme možná neustále tendenci některé problémy bagatelizovat a dělat, jako kdyby nebyly. 

Podle mě je určitě v pořádku, když je člověk psychicky rezistentní, ale asi se opět vrátím k aktuální pandemii, která možná více odhalila, díky tomu, že jsme společně více času trávili doma, tenzi v komunikaci a ve vztazích, které třeba převládaly déle. I ve svém okolí jsem registrovala, že každodenní soužití bylo pro mnohé obtížnější zkouškou, než jsme vlastně sami čekali.

Jsem ráda, že jsem v období první pandemie narazila i na takové iniciativy, které se snažily v tomto nelehkém období pomoci lidem v nesnázích, protože co si budeme, někdy nám nedělá tolik potíž říci o problému cizí osobě než blízkým lidem v našem okolí (ať je to ze strachu, co na to kdo řekne, nebo protože máme pocit, že tím někomu ublížíme, nebo prostě jen potřebujeme nezaujatý pohled někoho, kdo k nám nemá až tak blízký vztah a není do problematiky třeba vtažený).

Přestože nás aktuální stav více zahnal do našich domácností a měli jsme tak najednou možnost více kultivovat naše blízké vztahy, na druhé straně právě i tato blízkost mohla některé dlouhodobé neshody a otazníky vyjasnit. A tam, kde jsme pociťovali tenzi předtím, mohlo také vše vygradovat.

Co může být jednou z dobrých prevencí? Autor doporučuje, abychom se, pokud se ptáme svých blízkých, jak se jim daří a jak se cítí, nespokojili s jednoslovnou odpovědí, ale více se zajímali o stav druhých osob.  V dnešní době je spíše ve zvyku tak nějak proplouvat životem a i když se dobře vlastně necítíme, odvětíme jen odpovědí, “že to nějak jde”.

Věnujte svůj čas třeba dobrovolnictví

Za tento rok a dvě vlny pandemie, které nás postihly, určitě u některých z nás nastalo období prázdna a že jsme neměli najednou čas na aktivity, kterým jsme se dříve věnovali. 

Já sama jsem zjistila, že jsem se za celý Covid nezastavila. Věci, které ležely dlouho ladem, jsem při práci doma dokončila. Když jsem na konci léta podávala výpověď, (což jsem udělala před nalezením nového jobu), uvažovala jsem nad dobrovolnictvím naprosto vážně. Zaměstnání jsem si však nalezla rychleji, než jsem čekala (dokonce i v této době) a mé alternativní plány padly. Nicméně jsem si na jaře založila blog, na kterém právě čtete mé články, jehož cílem byla i taková virtuální svépomoc a témata, která mohou čtenáře bavit.

Wiking o dobrovolnictví hovoří jako o aktivitě, která nepomůže jen dané komunitě, ale i tomu, kdo dobrovolnictví provádí. Určitě se od nás neočekává, že se z nás přes noc stanou Matky Terezy a spasíme celý svět, ale pokud o takové činnosti uvažujete, určitě si můžete být jisti, že čas investujete správně, byť to nemusí být znát po pár dobrovolnických působeních.

Váš přínos může přitom být v oblasti, ve které se cítíte být profíkem. Chcete pomoci seniorům s nákupy? Můžete se obrátit na danou organizaci nebo instituci, která přijímá dobrovolníky. Rozumíte oblasti HR, máte zkušenosti s poradenstvím v oblasti životopisů? Můžete rozjet webináře pro lidi, kteří v důsledku pandemie přišly o zaměstnání a nové zaměstnání budou pravděpodobně hledat. Excelujete v nějakém sportu nebo byste dokázali poradit v oblasti výživy? Můžete začít natáčet videa se cvičeními nebo pořádat online poradenství v oblasti výživy. Alternativ je nespočet a jelikož jsme ve 21. století, díky moderním technologiím i existuje spousta cest jak pomoci.

Sprchové pěny jsem použila zatím jen párkrát, ale na tuto severskou se moc těším.

Základním stavebním kamenem je se cítit dobře sám se sebou, pak můžeme šířit “Lykke” dále

A aby té Skandinávie nebylo málo, rozhodla jsem se inspirovat i v tomto nečase beauty okénkem švédské kosmetiky Oriflame, která určitě myslí a myslela obzvláště teď na zdraví, odpočinek a relaxaci. 

Jedním ze základních pilířů Wikingova dánského konceptu Lykke je právě zdraví, které nemusíte kultivovat pouze v posilovnách a fitness centrech. Doporučuje pohyb v jeho nejpřirozenější podobě, aniž byste se museli někde dřít jen “pro něco” a zároveň spojil tento pohyb se setkáváním se s lidmi, čímž posilujeme vztahy v našem okolí a jsme tak opět šťastnějšími. Posledních pár měsíců nám sice nepřálo v tom, se potkávat pravidelněji, jak jsme byli zvyklí. Na druhé straně, možná nám na druhé straně odpadly výmluvy v tom, proč se nevidět na krátké procházce nebo si jen tak nezavolat, když je KONEČNĚ čas na to, se slyšet. 

Švédský přístup a také vize společnosti Oriflame se zaměřují na krásu, která však není jen o tom, skvěle vypadat, ale dobře se cítit v našem těle. Krása tkví v těšení se ze zdraví, plnit si sny a mít vlastní styl. 

Pokud jste využili nebo teprve chcete tuto dobu, obzvlášť před Vánocemi, využít pro relaxaci, vyhledejte určitě řadu Swedish Spa, díky které si můžete lázně vytvořit přímo ve vašem domácím prostředí, když už jsou ty možnosti nyní tak omezené. Pokud jste milovníci olejových produktů, určitě vás nadchne Relaxační tělový olej Swedish Spa, který můžete využít buď jako sprchový nebo masážní olej. Pokud se zde najdou tací, kteří spíše upřednostňují sprchové pěny, i na ty řada Swedish Spa myslela. Pro dokonalou očistu pak poslouží peelingové mýdlo, které vás okouzlí svou svěží vůní. A protože pro některé z nás může více “volna” nebo naopak více práce z domova představovat stres a nedostatek spánku, myslel Oriflame i na relax během tohoto období, do kterého vás oblékne levandulový olej Dream Sleep. Jelikož vůni levandule zbožňuji, stal se tento produkt mým denním oblíbencem. 

A co vy? Jak hodnotíte druhou vlnu Covid, kterou máme za sebou? Podařilo se vám “Lykke” atmosféru udržet v této nelehké době?

Článek vznikl ve spolupráci s Oriflame.

Foto: Vegaroyfoss, Vegaroy Foss; Michal Mládek a vlastní archiv.