April´s collage

Duben je za námi a já jsem se rozhodla pro takovou malou sumarizaci toho, co mi udělalo radost, ať už se to týká zajímavých projektů kolem mě, literatury, míst, které jsem navštívila a některých beauty pomocníků, které udělaly spásu v mé kosmetické etui. Budu sem místy vkládat i tipy ze starších měsíců, protože přece jen začínám s tímto shrnutím až nyní a ve svých vzpomínkách objevuji neustále poznámky a místa, která jsem navštěvovala a se kterými bych se tu i ráda podělila. 

Tipy na procházky, pokud se vám úplně nechce opouštět Prahu, ale hledáte únik

Grébovka, Pražský hrad nebo Riegráče jsou sice super, ale já se snažím objevovat místa, která nejsou (zatím) až tak, jak se říká profláklá. V zimních měsících jsem takhle zavítala do Dolních Počernic, kde je nádherný zámecký park, místní počernický pivovar, (kam určitě zavítejte v teplejších obdobích).

Výhodou je také skvělá dostupnost. Z Palmovky, kde bydlím se sem dostanu přímým autobusem v rámci pásma. 

Před Velikonocemi jsem také po delší době navštívila Oboru Hvězdu. Vedle Vinohrad mám pro tuto část Prahy také slabost a ráda její okolí navštěvuji. Z Obory se i skvěle dostanete k Břevnovskému klášteru, kde si můžete i v poněkud větším klidu než je tomu na jiných místech v Praze sednout a vychutnat si knížku i kávu. 

Co vše jsem přečetla?

Na začátku roku jsem se ke čtení nemohla moc dokopat, což může být pro kdekoho překvapením, protože jsem vášnivý čtenář. Mám doma stohy knih, které mám rozečtené, nebo které jsem zatím neotevřela, ač mě jejich obálka velmi láká. Jen mi spíš nešlo vypnout a nepřemýšlet hned po první stránce na práci nebo jiné (důležitější) věci, které bylo třeba udělat. 

Do pohodového čtecího maratonu jsem se ale přece jen dostala a když se mi podařilo dostat se k další publikaci Kateřiny Janouchové, Tygří ženě, věděla jsem, že se od knihy neodtrhnu. Líbí se mi, že ač jsou náměty spisovatelky detektivní, nepostrádají na tom, že jsou i vykresleny životy jednotlivých protagonistů. Cecilie Lundová, hlavní hrdinka většiny příběhů, je vám opravdu blíže i tím, jaké starosti i radosti řeší. Jestli tedy hledáte ne moc agresivní krimi, určitě doporučuji po některých z portfolia Janouchové sáhnout. 

Druhou přečtenou knihou byla Sršeň od Vity Jamborové. Opět nešlo o žádný krvák, i když obálka mě v knihovně “upoutala”, ač se všeho létajícího hmyzu dost děsím a panikařím, pokud je v mé přítomnosti. Opět můžu říct, že šlo spíše o “oddechovou” krimi, mám-li zařadit na stupnici krve a prožitého strachu. Jen jsem se občas ztrácela v popisovaných vztazích rodin, které figurovaly v ději. Ale, nebudu spoilovat a budu se těšit na vaše recenze, pokud na Sršeň narazíte (držím palce, aby to nebyla ta živá). 

Gastro X Coffee tipy

Ačkoliv jsme o návštěvy těchto míst značně ochuzeni, i tak jsem tu chtěla pár takových, kde jsem si dala výborný oběd nebo lahodnou kávu, zanechat jako případný tip pro vaši návštěvu. 

Před měsícem jsem při jedné příležitosti navštívila kavárnu v areálu Pragovky, v pražských Vysočanech. K této části Prahy, ať jde o Libeň či Vysočany, si stále hledám vztah, a to v této části Prahy bydlíme už nějaký ten pátek.

Musím ale říci, že mě vždy potěší, když se z nevyužitého prostoru stane něco, co má užitek pro společnost. Kde se mohou scházet lidé a konat kulturní akce. Tím právě je i areál Pragovky, kde se dříve vyráběly auta značky Praga. 

V Kafe Pragovka si můžete vychutnat kávu, nebo svěží limonádu a z obložených chlebíků nebudete vědět, který si vybrat. 

Teď z jiného kouta Prahy, a to Dolních Chabrů. Tady jsme navštívili italskou trattorii A posto. Restaurace je v areálu, do kterého nás zanedlouho i zavede vlastní společné bydlení, což už mi předem napovídá, že budu asi pravidelným zákazníkem. Mé srdce plesá radostí, když navíc zjistím, že i v odlehlelších částech, jako jsou Chabry, vznikne něco takového. Nic proti Václaváku a jádru centra, ale tohle mě prostě baví. Když si dáte do překladače A posto, vyjde vám v překladu, že je vše v pořádku/tak, jak má být.

Italský přístup ke gastronomii se mi obzvlášť líbí tím, že nejedí jen proto, aby žili (u nás Čechů může ještě přetrvávat, že jíme proto, abychom přežili). Pro Italy je jídlo životní styl, rituál, kdy si mohou sednout a jídlo si vychutnat, což se mi jednu dobu dost nedařilo ( i když se považuji za velkého požitkáře všech – i těch neobvyklých chutí). 

Za vznikem tohoto příjemného podniku stojí Gianfranco Coizza, který pochází ze Sardinie, ale v Praze žije již od roku 2001. Stojí hned za několika projekty, ale setkat se s ním můžete i v Gourmet Academy, kde předává lásku k italské kuchyni svým studentům. 

No, já myslím, že po otevření restaurací budeme moci co navštěvovat. 

Beauty pleasures 

I když si neustále říkám, že začnu své kosmetické zásoby, vzhledem k blížícímu se stěhování redukovat, stále mi to nějak nevychází. Pokud budeme mluvit konkrétně o parfémech a toaletkách, tam se ve mě neustále tluče, co vlastně preferuji. Mohli byste se u mě setkat jak s květinovými, dřevitými, tak i unisex – pánskými citrusovo-tonic vůněmi. 

Jedním z mých doplňků je právě Giordani Gold Essenza Blossom. Opojná vůně pomerančovníku, (pakliže jste šílenci do všech citrusů jako já), vás dostane, stejně jako tóny kamélie a jasmínu. Za povšimnutí stojí i designový flakon z 18 karátového růžového zlata, kterého se nebudete chtít zbavit. 

A protože jsem jemnost ryze ženského parfému potřebovala vyvážit, musela jsem mít i citrusovo-tonicovou kombinaci. Asi vás zarazí, že jde o pánský parfém, ale já se zkrátka nebojím ničeho. Ani používat pánské vůně, protože co si budeme, jejich výdrž je mnohdy znát i po celém dni (alespoň pro mě tedy, jelikož já se musím příjemně cítit pořád). Myslím ale, že ať už je to v módě, (kdy nejsou určeny žádné hranice), je tomu tak i v případě parfémů a vůní, kde unisexové vůně zažívají velký úspěch. 

Na řasenku z luxusní řady Giordani Gold – Fortemente se nesmírně těším, už jen díky její zpevňovací složce, kterou v sobě má. Myslím, že u luxusnější řady Giordani Gold se nemusíme bát jakéhokoliv zklamání. 

Posledním produktem, ze kterého jsem byla nefalšovaně nadšená, byl Face Styler z dekorativní řady značky Oriflame – The One. Mám totiž ráda, když můžu jeden produkt použít víceúčelně. Pokud tedy nosíte přeplněnou kosmetickou taštičku, tento pomocník vám splní hned několik funkcí – vykouzlíte s ním oční stíny, tvářenku i rtěnku. 

Svépomocné aktivity, které neunikly mému zornému poli

V některém z dalších článků bych se určitě chtěla více věnovat jednotlivým projektům a svépomocným aktivitám, které vznikly a neustále vznikají v reakci na různé společenské jevy. 

Ráda bych zmínila platformu Nenech to být. Pokud se setkáváte s šikanou ve škole či na pracovišti, můžete se s vaší nepříznivou situací svěřit. Projekt Nenech se, který spadá pod platformu se zaměřuje na oběti domácího násilí, které se často agresora bojí opustit a vyhledat pomoc. Tento projekt spojil síly s intervenčními centry v celé ČR, které obětem násilí pomáhají. 

Pravdou je, že epidemiologická situace, která trvá už přes rok, znemožnila osobám, které doma teror zažívají, domovy opustit, (také kvůli dětem, které jsou doma na distanční výuce) a i tam, kde předtím nebylo nebo byly náznaky, mohlo vygradovat. 

Dalšími projekty v tomto směru jsou: 

Proč jsme to nenahlásili, která funguje v obdobném duchu. 

Pokud jste se setkali (nejen nyní, ale i v minulosti) s nevhodným sexuálním chováním někoho blízkého, můžete se “vypsat” v projektu To.po.tom. Sexismem a vzděláváním v této oblasti se zabývá i Beatsexismcz. 

A jaké zážitky máte z dubna vy? Jaký z těchto tipů se vám nejvíce líbí? 

Sledujte i můj Instagram, kde mišmaš tipy sdílím pravidelně. 

Foto: Pragovka (vlastní archiv), A posto (vlastní archiv)

Vlastní archiv fotografií