Proč jsem vyhledala nutriční koučku? A co si myslíme o body positivity?
Před 3 týdny jsem absolvovala první setkání s nutriční koučkou Veronikou Mayovou. Můj prvotní záměr nebylo a není, váhu redukovat, ale spíše se stabilizovat v rámci jídelních návyků, které jsou občas s výkyvy. Přece jen najít balanc, i po tolika letech po PPP je někdy oříšek. Co se mi na přístupu Veroniky líbilo? Jak vnímáme současný konstrukt body positivity? A co je největší překážkou u lidí s obezitou před samotným začátkem redukce váhy?
Nikdy před konzultací s Veronikou jsem žádného nutričního kouče nenavštívila. Možná jsem se sama i bála toho, že si budu poté psát jídelníček a režim jídla, protože jsem to kdysi, v léčbě PPP měla psaní jídla – jako povinnost. Tenkrát jsem to spíše nesnášela. Do setkání s Veronikou jsem šla s otevřeností, i když to je určitým způsobem výstup z komfortní zóny, protože vše, co se týká postavy, čísel, váhy a jídla, je pro mě pořád svým způsobem choulostivá věc (ač by to nikdo od pohledu neřekl). U nás, které máme zkušenost s PPP je však jisté riziko, že i když máme normální proporce, je zkušenost obtisknutá nesmazatelně navždy. Pořád máme v hlavě, že když ležíme a nic neděláme, nemůžeme tolik jíst, když nemáme moc pohybu, nemůžeme si nic moc dopřát. Byť u mě za poslední roky byly váhové výkyvy, i tak jsem si prošla ruku v ruce i s různými fázemi. Jenže i přesto byl cíl, proč jsem Veroniku oslovila, spíše stabilizace váhy a jídelního režimu. Vymyslet takové řešení, ve kterém se budu cítit prostě komfortně.
Veronika Mayová si sama prošla dlouhou cestou v hubnutí. To vše vám řekne i sama na setkání a můžete si její příběh i přečíst. Proto je pro mě její příběh inspirativní a ten, kdo ji vyhledá, se nemusí zpočátku bát jakéhokoliv odsouzení nebo přísnosti, která vás vyleká. Veronika při nutrikoučinku postupuje celistvě, ptá se na vzorce vztahů ve vašem okolí, protože i ty mají na náš životní styl přece jen vliv. A to, odkud pocházíme, jak jíme a jak ŽIJEME má mnohdy vliv i na to, jak vypadáme a jak vyzařujeme. A k tomu jsme se dostaly i při naší úvodní konzultaci.
Proč nic není hned?
Veronika si prošla opakovaným hubnutím. Proč byly tyto pokusy neúspěšné? Proč byla opakovaně Veronika v ozdravovnách, které nepomáhaly? Protože se možná nebralo v potaz propojení mysli a hubnutí. A na to se Veronika snaží navázat, protože obě dvě oblasti jdou spolu ruku v ruce. Mnohdy se setkávám s takovým mylným přesvědčením u obézních lidí. „Proč to nejde vidět hned?„ „A jak můžou hubnout, když si dávají hranolky se smažákem?„ „To se nedivím, že nezhubne ani deko!„
Kde je ale uvedeno, že si i člověk, v redukci váhy, nemůže dát jednou za čas jídlo, které není zrovna ve škatulce těch nejzdravějších? Proč musíme soudit to, kolik toho dotyčná osoba sní (málo vs. moc). Každý je jiný a každý má jinou cestu, jiné okolnosti tak, jako ve všem. A to správný nutriční kouč i zohledňuje. Ptá se vás, zjišťuje, jak pracujete, kde žijete, jakou barvu kuchyně máte. Vše, co může ovlivňovat vaši cestu ke zdravějšímu stylu života.
Tloušťka a životní styl je mnohdy i standardem ve vašem okolí
Říká se, nesuď knihu podle obalu. Denně potkáváme kolem sebe i obézní lidi s různým typem nadváhy. Co vás většinou napadne? Mně, se svým post-anorektickým pohledem spíše naskakuje „co za tím vším stojí”, „jak se cítí”? Vás možná ještě i napadne „a to jí nevadí, že takhle vypadá?”. A možná vás zároveň překvapí odpověď, že to danému člověku vadit nemusí, protože to považuje za něco, co je pro něj, v jeho bublině, normální. Žije tak. Byl vedený v jeho rodině k tomu, „aby jedl všechno, co se mu dá”, „aby dojídal po dětech”, „že správné jídlo má být pořádně mastné”. Zkrátka, kolem jídla se točí vše. A běda, jak to VY chcete změnit a začnete si vařit kuskus, jáhly a pohanku, méně sladit a tolik nesmažit. Změna životního stylu je změna i v tom, na co jste byli zvyklí. Když budete chtít žit jinak (a to nejen v oblasti stravování), budete najednou jiní, změníte se. Proto možná i ti, kteří by možná chtěli něco změnit, ale nezmění, mají strach z toho, že se najednou změní i něco v jejich okolí.
Body positivty není falešná iluze seběvědomí. Je to postoj k vašemu zdraví
Já osobně nemám ráda škatulkování. Myslím si, že i plnější ženy mohou být zdravé a mohou tak s čistým svědomím předvádět své přednosti. Na jednu stranu, proč by nemohly? To, že mají nějaké tělo, přece nemusí znamenat, že není zdravé! Setkala jsem se s negativními komentáři, proč v reklamě na tu a tu značku je žena s faldy na břiše a velkým pozadím. Ale nemá nám to spíš naznačovat to, že i taková žena může propagovat oděvy na cvičení? Třeba právě tato žena opravdu cvičí a stará se o sebe lépe než ta, která pro některé vypadá dle měřítek – dokonale. Nic není černobílé! A to je i téma, o kterém jsme hovořily s Veronikou. Nesuďte, nekomentujte, nevíte nikdy, co má daný člověk za sebou. Přírůstek váhy u některých osob nemusí být jen tak. Může to být sekundární důsledek těžší nemoci, nebo jen těžší období. Body positivity není o falešné pozitivitě a adorace nezdravé tloušťky, ale o tom, že máte rádi vaše tělo a jste rádi jak funguje. Přistupujete k němu s respektem.
Tloušťka je i strach z intimity
Vlastně navazuji na předešlý konstrukt body positivity, který má i za cíl respektovat diverzitu různých typů postavy. A to nejen respekt plnějších tvarů, ale i štíhlých postav, postav s jizvami, po odstranění prsu. Tahle idea by byla fajn, ale ohlasy, které na to slyším, jsou mnohdy zarážející a týkají se spíše toho, že je to oslava obezity. A pokud si vzpomenete, jaký byl a je ještě, obvyklý postoj vůči obézním lidem? Vyhledávají je ostatní, nebo se jich spíše straní? Setkala jsem se mnohdy spíše s opovržením, aniž by sám tento člověk vlastně byl špatným. Ale nejde možná i tomuto jedinci o to, že má strach z lidského kontaktu jako takového a díky bariéře – obezitě, se naplňuje i to, že není součástí skupin? Hledejme i zárodek tady. Jaké jsou jeho vazby s ostatními. Pokud si odnáší z jeho rodiny úzkostnou nebo nejistou citovou vazbu, pak pravděpodobně bude reagovat i v budoucnu, v jeho dalších skupinách. Jídlo je pak jen už prostředek a jistota v tom, že někdo nebo něco je jeho společník, který nám dodá hřejivý pocit, který by nám třeba mohly dodat funkční mezilidské vztahy.
Vyhledali jste i vy výživové poradce nebo kouče? V čem vám nejvíce pomohli?